Report z letní školy matematiky v Praze 21. – 24. července 2014

Lektoři: Eva Bomerová, Ivana Čiháková, Jitka Michnová, Pavla Polechová, Jitka Vokšická

Oganizační výbor: Eva Bomerová, Renáta Řimnáčová, Katka Vopěnková

Tato reflexe letní školy je autorským dílem Jitky Michnové.

Slunce prahne, jdeme se líně,
na setkání Na Dědině.
Učitelé - nejen z Prahy -
přichází za námi záhy,
dozvědět se něco více
o nové matematice.

Eva, Jitky, Iva, Pavla,
vědí, co už dítka zvládla.
Učitelům ukážou,
jak, co děti dokážou,
když se učí na úlohách,
když je dobře a chybí strach.

V začátku je velké téma,
budovat mentální schéma.
Potřeba je znáti více,
jak na to v matematice,
třeba získat zkušenosti,
ba třeba jich míti dosti.

A tak vlohy – nevlohy,
jdou se řešit úlohy.
Oblastí je celá řada,
žádný návod, žádná rada,
lektorky si klidně mlčí,
a tváří se, že nás učí!!!

Nákup v březnu, květnu, lednu.
Nechápu úlohu jednu!
Co je potom a co nyní?
Jak to asi mají jiní?
Jak to celé spočítat?
Rozum přestává mi brát!

K tomu toho Smetanu!
Jak výsledek dostanu?
Celý večer, ba i v noci,
manžel spěchá ku pomoci,
jen co postel ustelu,
znovu se s tím poperu!

Jinému zas nedá spaní,
ta metoda rámování.
Díky ní prý snadno, lehce
získám obsah nejen čtverce,
jen se nad tím zamyslet,
na vzorečky nemyslet.

V tom však podvědomí praví:
„Šmarjá, ono mě to baví!“
Mozek zmučen, srdce jásá,
„Už to mám! Taková krása!
Prorokové všem to zvěstí,“
zalévá mě pocit štěstí!

Ahááá! Takhle je to teda!
Věřit, že to dítku nedá!
Samo si to mládě na věc přijde!
Jako jiným stejně mně to vyjde,
když i já tak začnu učit
nechtíc sebe, děti mučit. 

Páni, byl to objev velký!
Jsme zde samé dobré učitelky.
Nadšení mé nezná hranic, mezí.
Budu tedy držet se všech tezí!
Šance skvěle učit máme stejný.
Přichází to potvrdit sám HEJNÝ!!!