Z Národní zpráva TIMSS 2023: 4. ročník zvetejněné na www.csicr.cz vybíráme:
V České republice je ve veřejném prostoru diskutováno téma výuky matematiky, a to zejména v souvislosti s různými přístupy a metodami. Tradiční výuka matematiky, která se dlouhodobě zaměřovala na výklad učitele a následné procvičování vzorců a algoritmů, je konfrontována s odlišnými metodami, jako je například metoda Hejného, Montessori či další inovativní přístupy. Ty kladou důraz na objevování matematických souvislostí prostřednictvím žákovské aktivity, vlastního bádání či porozumění i na aktivní zapojení žáků do procesu učení, čímž si získaly a dále získávají příznivce mezi pedagogy i rodiči.
Velmi diskutovanou je výše zmíněná Hejného metoda, která klade důraz na samostatné objevování, podporuje logické myšlení, spolupráci mezi žáky a práci s chybou jako přirozenou součástí učení. Pro některé žáky, zejména ty, kteří mají tendenci být samostatnější, oceňují hledání vlastních cest k řešení, může být velmi inspirující a motivující. Na druhou stranu žáci, kteří potřebují více struktury, vedení, případně mají potíže s abstraktním myšlením, nemusí s metodou souznít a mohou s ní do jisté míry „bojovat“. Někteří mohou pociťovat frustraci z toho, že nedostávají jasné a přímé instrukce nebo že se od nich očekává, že sami přijdou na správná řešení. Důležité je, aby učitelé byli schopni přizpůsobit metodu potřebám různých žáků a případně kombinovat Hejného přístup s tradičnějšími metodami výuky, aby podpořili individuální potřeby jednotlivých žáků.
V obecné rovině mohou kritici této metody také tvrdit, že může být pro některé děti příliš náročná a nedostatečně připravuje na tradiční testy a zkoušky. V důsledku toho probíhá intenzivní debata o tom, zda by měla být Hejného metoda používána plošně, nebo zůstávat pouze jednou z alternativních možností ve výuce.
V šetření TIMSS 2023 byly v rámci národní otázky zahrnuté do učitelského dotazníku zmapovány nejčastější metody výuky matematiky, které byly dány do souvislosti s úspěšností žáků v matematickém testu. Na otázku „Jak často využíváte při výuce matematiky v testované třídě následující metody?“ se učitelé vyjadřovali ke čtyřem metodám a své odpovědi volili na škále každou hodinu, ve většině hodin, v některých hodinách, nikdy.
Z odpovědí byly vytvořeny tři skupiny žáků:
■ metoda Hejného,
■ činnostní učení,
■ klasická metoda.
Každý žák byl zařazen do příslušné skupiny v případě, že vyučující na otázku odpověděl, že danou metodou vyučuje každou hodinu nebo ve většině hodin.
Podíl 12 % českých žáků náleží do skupiny s dominantně převažující metodou výuky profesora Hejného a tito žáci dosáhli průměrného výsledku v matematice 552 bodů. Přibližně čtvrtina žáků (23 %) je převážně vyučována metodou činnostního učení s průměrným výsledkem v matematice 525 bodů a největší skupinou zahrnující dvě třetiny žáků (64 %) je nejčastěji využívána metoda klasická s průměrným výsledkem žáků 529 bodů. Odpověď „Jinou metodou“ výuky byla vyučujícími indikována přibližně v 1,7 % odpovědí a nebyla z důvodu minoritního podílu zahrnuta do srovnávací analýzy. Rozdíl 27 bodů mezi metodou Hejného a činnostním učením, resp. 23 bodů mezi metodou Hejného a klasickou metodou je statisticky významný. Žáci, kteří byli podle vyjádření učitelů matematiky vyučováni každou hodinu nebo ve většině hodin metodou Hejného, dosáhli v porovnání s žáky vyučovanými ostatními metodami statisticky významně lepších průměrných výsledků. Průměrné výsledky žáků vyučovaných ostatními metodami byly navzájem srovnatelné.
AktuálněDoporučujeme: Dvoudílná série "Gradované úlohy nejen k přípravě na přijímací zkoušky na 8letá gymnázia." Publikace jsou vhodné i jako doplněk běžné výuky, když dítě není učené Hejného metodou. Tištěné verze koupíte na www.h-ucebnice.cz. Elektronickou verzi přes www.h-edu.cz.