Lidové noviny: Co je to vlastně za školu

Když se v roce 1993 slavnostně otevřela Základní škola v Chlupově ulici v Praze 13, dala si její ředitelka Blanka Janovská předsevzetí, že využije všech možností, které pedagogika nabízí, aby její děti byly životaschopné. Neustále proto hledá, jak do výuky přinést něco inovativního a zároveň praktického. Motorem této snahy bylo dříve i to, že škola byla dlouhou dobu pouze prvostuňová, což bylo v hlavnímměstě unikum. Ředitelka měla proto obavy, aby ji zřizovatel nesloučil s jinou, která druhý stupeň má. (V roce 2009 se Janovské podařilo druhý stupeň na své škole otevřít.)
Byla to právě aktivita ředitelky, která zapříčinila, že její škola získala v roce 1995 status "fakultní škola" (přesně fakultní základní škola prof. Otokara Chlupa PedF UK.) To znamená, že se dostala pod patronát Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pátrání po novotách ale slavnostním udělením titulu "fakultní" v historických prostorách Karolina neskončilo. Aktuálně to vypadá, že se škole všechny další případné názvy, které by mohla získat, na razítko už asi skutečně nevměstnají: nově by totiž mohla být i školou katedrovou, majákovou a také klinickou.
Příloha Akademie zmapovala, co všechna tato pojmenování znamenají, co takové školy nabízejí navíc a v čem mohou být přínosné pro děti. Fakultní škola: učitelé musejí ukázat, co umějí K nejstaršímu typu škol, s nímž se můžeme v Česku setkat, patří školy fakultní, které mohou být jak mateřské, tak základní i střední. Fakultní proto, že spolupracují s některou z fakult vysoké školy, která připravuje studenty na povolání učitele. Zejména jsou to tedy fakulty pedagogické. Například ta pražská na Univerzitě Karlově má fakultních škol 93, brněnská na Masarykově univerzitě 65. Své fakultní školy mají ale například i fakulty přírodovědné. Fakulty posílají na své školy studenty, kteří nejprve okoukávají, jak má vypadat vyučovací hodina (to jsou takzvané náslechy), a pak si sami vyzkoušejí učit (tomu se říká souvislá praxe).

(...)

Majáková škola: zacíleno na matematiku Nově by se měly v Česku objevit také školy majákové. Tento titul chce školám udělovat sdružení H-mat, které podporuje a rozšiřuje povědomí o matematice dle profesora Hejného.Majáková škola by měla být místem, kde by učitelé matematiky (ne nutně všichni, ale více než jeden) učili dle zásad profesoraHejného. "Bude to také záruka, že na těchto školách učí matematiku tak, jak se učit má," říká Milan Hejný.
O jeho metodu, spočívající v tom, že dítě samo objevuje, jak se dopočítat k výsledkům a učitel je tu spíše v roli průvodce, který neprozrazuje řešení, jen povzbuzuje zájem žáků. "Ne každý dokáže ale takto učit. Někdo taky potřebuje delší dobu na to, než se s tímto stylem výuky sžije," vysvětluje MilanHejný, proč se rozhodl společně s H-mat najít a "označkovat" školy, jejichž učitelé to zvládají. Jednou takovou by podleHejnéhomohla být například Cyrilometodějská základní škola v Brně.
Majákové školy by se zároveň staly místem, kde by se mohli ostatní učitelé školit v Hejného matematice a chodit na ukázkové hodiny. A sloužily by také jako jakýsi informační bod. Pokud by třeba rodič chtěl vědět, na kterých školách seHejnéhomatematika ještě vyučuje (byť by tyto okolní školy tento titul neměly), majáková škola by jim měla být schopna poradit. Alespoň pokud by šlo o školu v její blízkosti.

Na jaké typy škol můžou rodiče narazit?

(...)

Majáková škola

Tento statut mají získat školy, v nichž by učitelé matematiky učili dle zásad profesoraHejného. Tuto značku bude udělovat organizace H-mat.

Majáková škola by měla být místem, kde by učitelé matematiky (ne nutně všichni, ale více než jeden) učili dle zásad profesora Hejného.

Mapu škol různých typů najdete na eduin.cz/mapa-aktivnich-skol.

Publikováno

4. 11. 2014

Kategorie

• Média