Čím je metoda charakteristická?

➀ Učitel se stává průvodcem a moderátorem diskuzí. Žák tedy nedostane tradičně návod, jak řešit nové situace, a učitel není zodpovědný za dítě a jeho správný postup. Učitel odpovídá pouze za vytvoření příznivého prostředí, aby dítě mohlo růst jak matematicky, tak osobnostně. Předkládá dětem pečlivě poskládanou sérii úloh, pomocí kterých matematiku třída společně objevuje, a moderuje diskuzi o jejich řešení. Více o principu role učitele.

➁ Díky budování schémat žák ví i to, co jsme ho neučili. Zpaměti sice např. neví, kolik je v jeho domě oken, ale je schopen je „v hlavě“ spočítat, protože tam má jeho schéma. Hejného metoda schémata posiluje, napojuje na sebe a vyvozuje z nich konkrétní úsudky. Proto si děti brzy samy uvědomí, že např. polovina je také číslo (0,5). Více o principu budování schémat.

➂ Když žáci znají prostředí, ve kterém se dobře cítí, nerozptylují je neznámé věci. Plně se soustředí jen na daný úkol. Každé ze zhruba 25 použitých prostředí, do kterých jsou úlohy v učebnicích zasazeny, funguje trochu jinak. Systém prostředí je motivačně nastaven tak, aby zachytil všechny styly učení se a fungování dětské mysli. Např. v prostředí autobus si děti nejprve simulují jízdu autobusem, do kterého nastupují a vystupují cestující, a tím se učí sčítat a odčítat. Pak se v něm učí pracovat s tabulkou a zpracovávat další data. Posléze toto prostředí doplní o harmonogram jízdy, v němž se již rozliší jednotliví cestující, odkud kam jedou, což vede k uchopení série souběžných procesů a analýze dat. Více o principu didaktická prostředí.