Cíle výuky matematiky

Hlavní cíl formuloval Vít Hejný v mottu: „Hleď, aby tvoje snaha naučit žáky matematice nepřevýšila tvoji snahu vychovat slušné lidi.“

Do jaké míry lze tento cíl naplňovat, si může učitel ověřit (a třeba čtvrtletně evidovat) pomocí následujících indikátorů kvality jeho práce seřazených dle důležitosti:

➀ Radost žáků z práce

• žáci se na hodiny matematiky těší;
• vyžadují další úlohy;
• i ve volném čase si povídají mezi sebou, s kamarády či rodiči o tom, co se dělo na hodině;

➁ Nárůst sociálních schopností

• žák má radost, když pomůže spolužákovi k úspěchu;
• zvyšuje se kvalita komunikace třídy (vzájemně se poslouchat, neskákat si do řeči, argumentovat věcně, ne emočně);
• žák dokáže pracovat v týmu, některý i v roli lídra;
• třída dokáže dobře řešit choulostivé sociální situace, ke kterým dojde;

➂ Nárůst intelektuálních schopností

• analyzovat složitější situace i procesy;
• hledat řešitelské strategie;
• formulovat slovně i graficky své myšlenky;
• znát vlastní schopnosti (žák umí přesněji volit úlohy, které urychlují jeho rozvoj, dovede odhadnout, co zvládne sám a k čemu potřebuje pomoc);

➃ Rozšiřování a prohlubování znalostí

Můžeme je dělit na znalost pojmů, vztahů, procesů a argumentů. Zde evidujeme především kvalitu znalostí, tj. hloubku porozumění dané znalosti.